Jdi na obsah Jdi na menu
 


 ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ.

 

          Oblast zdvihacích zařízení zahrnuje široké spektrum technických zařízení počínaje jeřáby nejrůznějšího provedení až po lyžařské vleky. Podle platné vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazené zdvihací zařízení tyto rozdělujeme na několik skupin. Především na zdvihadla a jeřáby do nosnosti 5 tun. Tyto se nepovažují za vyhrazené. To znamená, že při jejich uvádění do provozu nemusí být přítomny orgány státního odborného dozoru. Na rozdíl od zdvihadel a jeřábů s nosností nad 5 tun, které se za vyhrazené považují. Obdobně jsou definována i další zdvihací zařízení, jako jsou stavební výtahy s možností dopravy osob, výtahy, které jsou trvalou součástí budov, pohyblivé pracovní plošiny a regálové zakladače. Regálové zakladače jsou součástí velkých skladů a technická norma ČSN 26 9030 se vztahuje i na jejich provoz.

          Nejčastěji, pomineme-li drobná zdvihadla se setkáváme s provozem jeřábů. Rozdělení je opět z několika hledisek, to zásadní je na jeřáby mostové, portálové, věžové, mobilní - především na automobilovém podvozku, konzolové, kolejové, plovoucí atd. Ovládání buď z kabiny nebo koše nebo v poslední době stále častěji dálkově vysílačkou.

          Provoz jeřábů zahrnuje prakticky vše, co se s jeřáby nebo na jeřábech provádí a co je jejich výrobcem dovoleno nebo požadováno. Patří sem nejen manipulace s jeřáby, ale i montáž a demontáž jeřábů, jejich přestavení do pracovní polohy nebo změna sestavy (např. výložníku, věže) použití přídavných zařízení, provádění oprav, údržby, čištění, mazání a seřizování. Důležité jsou provozní podmínky, které zahrnují všechny požadavky na provoz jeřábů v souladu s příslušnými právními předpisy a návody a pokyny výrobce. Podle provozu jeřábu jde zejména o omezení nosnosti a povolenou rychlost větru, při níž je možno s jeřáby pracovat, o povolený počet současných pohybů, o omezení rychlosti zdvihu s ohledem na zatížení jeřábů, omezení použití s ohledem na polohy jeřábů a případné další požadavky vyplývající z provedení, vybavení, předpokládaného použití nebo jiných omezení specifikovaných výrobcem.

          Základní technickou normou pro provoz jeřábů je v současné době ČSN ISO 12 480-1 Jeřáby - Bezpečné používání. Předmět normy je velice obsáhlý a uvedený systém je již v souladu s požadavky směrnic Evropského společenství. Jsou v ní definovány pojmy jako kompetentní osoba, jeřábník, vazač, organizace zaměstnavatele atd. Stěžejním pojmem v této normě je však "Systém bezpečné práce". Je to předpis zaměstnavatele, který je nutno zpracovat pro bezpečný provoz jeřábů. Ten musí být dodržován při každé činnosti jeřábu ať jde pouze o jednotlivý zdvih, nebo o skupinu opakujících se operací. Požadavek na vytvoření systému bezpečné práce lze považovat za klíčový, protože bez něj nesmějí být jeřáby provozovány. Zvláštní důraz je kladen na zpracování a použití při každé činnosti jeřábu bez ohledu na rozsah činností, počet zařízení, trvalý nebo dočasný provoz, provoz s vlastním nebo pronajatým jeřábem. Základním požadavkem je v rámci systému bezpečné práce vyřešit všechna nebezpečí, která se mohou při používání jeřábů vyskytnout.

          Při práci s jeřáby  jsou důležitou kapitolou používané vázací prostředky popř. prostředky pro uchopení břemen. Za manipulaci břemen jeřábem nese odpovědnost jeřábník i vazač. Rizika vznikající z nesprávně použitých vázacích prostředků jsou veliká. Především se jedná o pád břemen a možnost zasažení osob v blízkosti jeřábu. Je samozřejmé, že provozovatel jeřábů má svoji odpovědnost za jejich bezpečný provoz a realizuje to prostřednictvím pověřené osoby, která musí být vybavena potřebnými pravomocemi, aby byla schopna zajistit bezpečné fungování celého systému. I zde platí zásadní věci, jako zajištění kontrol, revizí, revizních zkoušek, inspekcí v souladu s národními předpisy a předpisy výrobce, včetně zajištění potřebné kvalifikace pro profese jeřábník, vazač popř. signalista podloženou zdravotní způsobilostí těchto osob.

 

Zdroj : Miroslav Benc